Skrytá tajemství F1 - pitstop
16. 8. 2007
V F1 vypadají zastávky v depu celkem dramaticky, ale se vším tím supermoderním vybavením je to nejspíš docela jednoduché...
Na to zapomeňte. Na okamžik si představte, že jste součástí třístranné lidské stěny a vozidlo formule 1 co nevidět náhle zastaví těsně u vás. Je možné, že přijede rychlostí pouhých 100 km/h (62 m/h), což je zlomek jeho skutečného potenciálu, ale to je za daných okolností stále dost rychlé.
Již každým okamžikem zastaví pouhé centimetry od místa kde stojíte a vy se vrhnete do dobře nacvičeného baletu. Přední a zadní zvedáky se zasunují a zvedají a vzadu jde do akce hadice na doplnění paliva. Tryska je skryta pod uzávěrem palivové nádrže, který se rychle otevřel již ve chvíli, kdy vůz zajížděl do pruhu u depa, jeho pohyb je kontrolovaný elektronicky, aby se zajistil soulad s přísně uplatňovanými limity omezujícími rychlost.
V každém rohu odblokuje kolo obsluha vzduchové pistole, zatímco dva členové týmu synchronizují sejmutí starého ráfu a připevnění nového. Opět nastupuje vzduchová pistole, kterou se připevňuje náhradní kolo, a řidič z depa odjíždí po přestávce v trvání 7-10 vteřin, v závislosti na objemu načerpaného paliva (a za předpokladu, že vše proběhne hladce, což není vždy pravda).
V tomto krátkém dramatu probíhajícím v rychlém tempu hraje svoji roli i supermoderní vybavení (palivo je čerpáno rychlostí 12 litrů za vteřinu), ale nejdůležitějším faktorem je koordinace osob (palivová hadice musí být napojena rychle a přesně a všechna čtyři kola se sundávají a vyměňují za přibližně 3,5 vteřiny).
To vyžaduje cvik.
Závodní posádky svůj postup bezpočetkrát nacvičují. Cvičné zkoušky provádějí například v továrně nebo na vhodném letišti, ale bez ohledu na to, nakolik si na postup zvyknou, cvičná zastávka v depu není nikdy ztrátou času.
Když se na okruhu grand prix na konci dlouhého náročného pátku téměř rozhostí ticho, tento klid často přerušuje symfonie hlasů a vzduchových pistolí, když jednotlivé týmy před svými depy provádějí na poslední chvíli ještě několik zkoušek, aby se ujistily, že svoji práci vykonávají dostatečně rychle. V případě, že je na nedělní odpoledne v předpovědi déšť – a tedy hrozí, že neplánované výměny pneumatik naruší předem stanovenou strategii závodu – je nácvik zastávek v depu ještě intenzivnější.
Vozidla mají v dnešní době často natolik podobné výkonnostní parametry, že výkony v depu někdy představují právě ten rozdíl, který znamená vítězství. Velká cena Bahrainu 2006 toho byla dobrým příkladem, když zkušený mistr Michael Schumacher kolo za kolem pronásledoval renault stávajícího mistra světa Fernanda Alonsa. Výsledek balancoval na ostří nože, když se Španěl přiřítil na svoji druhou a zároveň poslední plánovanou zastávku v depu, ale díky dokonalé rychlosti a přesnosti mechaniků Renaultu se vrátil na dráhu před svým úhlavním soupeřem. Bylo to o pouhou polovinu délky vozidla, ale stačilo to.
Správné načasování zastávek v depu během závodu je uměním – ale stejně tak důležitá je dřina, která následuje.
Zdroj: ING